Doupě stínů

 

Pár kapitol z mé nové knihy, která brzy spatří světlo světa. Jedná se o mysteriózní román, najedete zde tajemno a duchařinu i lásku. Pro čtenáře které tohle téma bude zajímat, přeji příjemné počtení a budu ráda za podněty :) 

7. kapitola

18.10.2020

Zdržela jsem se dlouho do pokročilého odpoledne. Když jsem skončila rozebírku, postávala jsem ukrytá u základní školy a váhala, jestli se mám vrátit na poslední úsek, dokončit ho a riskovat tím, že na něj někde narazím, nebo to radši pro dnešek zalomím a odložím to na zítra. Jenomže tím bych si přidělala spoustu práce a zítra je pátek, chtěla jsem...

6. kapitola

18.10.2020

"Já to viděla, Hano, věř mi!" "Ale prosím tě. Podívej se na sebe, jak vypadáš. Jde to s tebou z kopce, potřebuješ si odpočinout. Vyber si dovolenou, pokud vím, celý rok jsi nikde nebyla," pohlížela na mě starostlivě, když jsme ráno postávaly na zastávce a čekaly na autobus. "Já vím," sklopila jsem hlavu. "Ale kam bych jela? Sama..." "To...

5. kapitola

18.10.2020

Rodina žije daleko, jezdím za nimi jen sporadicky, a proto mám ve své životě pouze tři blízké duše - nejlepší kamarádku Hanku, Bábinu a Berta. S povděkem jsem si to opět připomněla večer, když jsem Bábině přivedla z procházky psa. "Pojď dál. Uvařila jsem silný slepičí vývar, vezmeš si ho v hrnci domů. Mám ti nandat už teď?" usmála se...

4. kapitola

18.10.2020

Vstupní brankou jsem se vracela kolem třetí odpoledne, měla jsem za sebou perný den a těšila se, až budu doma a dám si horký čaj a bábovku od bábiny. Byla jsem promrzlá, od rána je pošmourno a na pochůzce jsem se nevyhnula několika přeháňkám. Jakmile jsem za sebou zavřela chatrnou branku a pomalu se blížila po dlážděném chodníčku k...

3. kapitola

18.10.2020

Ležela jsem už v posteli a s úzkostným pocitem se vyhýbala pohledu na strop a jeho stíny, které se mi za temných nocí začínají před očima vlnit, když jsem i přes zvuky televize zaznamenala dupání po schodech. Sousedi se vrací domů, pomyslela jsem si. Soustředila jsem se na film a snažila se ignorovat zvuky odvedle. Hluk sílil. Než jsem si...

2. kapitola

18.10.2020

Ráno jsem sotva vstala z postele. Přes noc jsem nezamhouřila oka, a to jsem si do uší napěchovala ucpávky tak hluboko, až jsem měla co dělat, abych je dostala ven. Nemusela jsem si ani nastavovat budík, do rána jsem počítala minuty. Hodiny ukazovaly půl páté. Zadívala jsem se na sebe do zrcadla a tvář mi ještě víc propadla. S takovou...

1. kapitola

18.10.2020

Výhled na šedivou ulici plnou louží, bláta a potůčků vody, mi zkreslovaly kapky deště na okně. Hrozné počasí, celé dny jen prší. Odstoupila jsem od starého oprýskaného okna a znuděně se rozhlédla po pokoji. Snad na mě měly vliv jen podzimní depky, které k tomuto ročnímu období neodmyslitelně patří. Přijdou a zmizí stejně jako sychravé počasí,...